zpět
tisknout     velikost textu - +

Krkonošský národní park

Skandinávská příroda v srdci Evropy.

Karkonoski Park Narodowy (polský Krkonošský národní park) slouží ochraně a zpřístupnění Krkonoš. Jeho rozloha činí 5951,42 ha, je tedy dvakrát menší než plocha katastru Jelení Hory (Jelenia Góra) a ročně ho navštěvuje zhruba 2 miliony turistů. Přitahuje je příroda, skvělé výhledy a možnost využívat cca 120 kilometrů značených turistických tras.

Nejvíce návštěvníků přitahuje samozřejmě Sněžka (1603 m n. m.), nejvyšší vrchol Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie) a zároveň nejvyšší vrchol České republiky. Dorazit na ni lze z Polska několika cestami – přes ledovcový kar Kocioł Łomniczki s dechberoucími výhledy, údolím Sowia Dolina a Obřím hřebenem či po Obří pláni (Równia pod Śnieżką). Můžete si cestu zkrátit a využít lanovku z Karpacze na Kopu.

Nejcennější předností Krkonoš je jejich krajinný reliéf ledovcového původu, což je pozůstatek po místním ledovci, který zde vznikl v průběhu pleistocénu. Tehdy byly vytvořeny ledovcové kary a morény, které vtiskly Krkonoším jejich dnešní charakter. Dobu ledovou také připomínají některé rostliny. Vyskytují se zde četné relikty, tj. rostliny, pro které je přirozený výskyt ve Skandinávii. V této souvislosti se proto hovoří o „skandinávské přírodě v srdci Evropy“.

Charakteristickým krajinným prvkem Krkonoš jsou žulové skály s fantaskními tvary. Mezi nejznámější a nejnavštěvovanější patří Poutníci (Pielgrzymy), Polední kámen (Słonecznik), Tvarožník (Twarożnik) a Svinské kameny (Trzy Świnki). Prapodivné tvary byly samozřejmě inspirací pro originální pojmenování.

Milovníky přírody jistě potěší do Polska přesahující subarktické Úpské rašeliniště, chráněné na základě mezinárodní Ramsarské úmluvy jako stanoviště velmi vzácných rostlin i zvířat. Kdo se zajímá o krkonošské rostliny, může se podívat do údolí Vlčího potoka (Wilczy Potok), zájemci o dějiny hornictví pak mohou navštívit údolí Sowia Dolina, kde byly nalezeny světově oceňované granáty krvavě červené barvy.

V západní části polské části Krkonošského národního parku jsou často navštěvovány Sněžné jámy (Śnieżne Kotły). Na jejich okraji jsou vyznačená vyhlídková místa, pod nimi stěny kotlů klesají strmě dolů do hloubky až 120 metrů. V západní části parku se nacházejí i dva nejznámější krkonošské vodopády na potocích Szklarka a Kamieńczyk.

Kdo hledá klid, toho budeme přemlouvat, aby se vydal do jiných částí Krkonoš. Turistická trasa Ścieżka nad Reglami není moc navštěvovaná, o to víc je však malebná. Vede mimo jiné spodní částí ledovcového karu Czarny Kocioł Jagniątkowski. V blízkosti osady Jagniątków stojí za návštěvu Genová banka (Żywy Bank Genów). Rostou zde chráněné rostliny, jichž se v Krkonoších (a dokonce ve světě!) uchovalo jen několik exemplářů. Zajímavé rostliny můžete shlédnout i v Karpaczi v Zahradě krkonošských rostlin a keřů (Ogrod Ziół i Krzewów Karkonoskich) u informačního centra v osadě Wilcza Poręba. Je tam i Laborantův domek (Domek Laboranta), který přibližuje dějiny krkonošských bylinářů.

ATRAKCE KPN - FILM

KARKONOSKI PARK NARODOWY
www.kpnmab.pl

Vstupenky do Krkonošského národního parku

Jednodenní vstupné – obyčejné 6 PLN/zlevněné 3 PLN
Třídenní vstupné – obyčejné 15 PLN/zlevněné 7,5 PLN


Krkonošský národní park