Horské túry

Tipy na horské túry

1. tip – zhruba 3 hodiny

Na Sněžku přes kar Kocioł Łomniczki

Túru začínáme na autobusové zastávce PKS Karpacz Biały Jar. Jedná se o největší křižovatku značených turistických tras ve městě. My se vydáme červeně značenou trasou do kopce Olimpijskou ulicí. Po cestě míjíme skokanský můstek Orlinek, kde je v současnosti středisko adrenalinových sportů Szkoła Górska „Quasar”. Zde se na chvíli zastavíme a vystoupáme na vrch můstku… Jaké asi pocity mají skokani než skočí? Shora se dá pozorovat malebné panorama Krkonoš a města. Po prohlídce můstku pokračujeme dál. O trochu výš, než je Orlinek, najdeme vstup na území polského Krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy – platí se vstupné!). Červeně značená cesta nás povede mírně do kopce širokou a pohodlnou cestou lesem k turistické boudě Schronisko Nad Łomniczką. Tento úsek je přístupný i rodinám s kočárky. Než vyrazíme dál, zastavíme se zde na široko daleko známé palačinky s borůvkami a šlehačkou (polsky borůvky jsou jagody!). Jako zajímavost uveďme, že Schronisko Nad Łomniczką je v Krkonoších jediná turistická chata nenapojená na rozvod elektřiny. Proto tu není možnost ubytování. Dále naše cesta začíná prudce stoupat do Obřího sedla (polsky Przełęcz pod Śnieżką). Po cestě si můžeme dopřát chvíli odpočinku u Kaskád Łomniczky a u Symbolického hřbitůvku obětí hor (Symboliczny Cmentarzyk Ofiar Gór). Musíme však zmínit, že v zimním období je úsek od boudy Schronisko Nad Łomniczką ke Slezskému domu (Dom Śląski) v Obřím sedlu uzavřen pro lavinové nebezpečí!
Dorazili jsme ke Slezskému domu v nadmořské výšce 1400 metrů. Již pouhých 203 metrů nás dělí od Sněžky. Jde samozřejmě o výškový rozdíl! Stejně však už k cíli nemáme příliš daleko. Na vybranou jsou dvě varianty. Na vrchol lze vystoupat buď mírnější Jubilejní cestou (Droga Jubileuszowa) nebo strmější klikatou stezkou. Ať už se rozhodneme jakkoliv, po zhruba 30 až 45 minutách dorazíme na nejvyšší vrchol Krkonoš. Vede tudy státní hranice a část zástavby je polská, část česká. Nejvíce rázovitým objektem je Meteorologická observatoř, která připomíná létající talíře. Nejcennější památkou je pak barokní kaple sv. Vavřince, která byla postavena v letech 1665 až 1681 z nadace Kryštofa Leopolda Schaffgotsche. Na české straně uvidíme moderní budovu české poštovny a o trochu níž horní stanici kabinové lanovky. Z vrcholu Sněžky je jedinečný rozhled. Za hezkého počasí odsud mj. spatříme posvátnou slovanskou horu Ślężu a dokonce světla Wrocławi.

2. tip – zhruba 2,5 hodiny

Karpacz Górny – kostel Wang – Polana – Domek Myśliwski – Samotnia – Strzecha Akademicka – Kopa – Karpacz PKS Biały Jar

Naši túru začneme u kostela Wang, kde se vchází na území polského Krkonošského národního parku (Karkonoski Park Narodowy, KPN – platí se vstupné!). Dřevěná budova kostelíku je jednou z největších turistických zajímavostí Karpacze. Byla postavena ve 12. století v Norsku v obci Vang. V roce 1842 byla díky pruskému králi Fridrichu Vilémovi IV. přivezena do Karpacze a předána zdejším evangelíkům, jimž slouží do dnešního dne. Turistická trasa vede do kopce širokou dlážděnou cestou (tzv. drogą transportowa). Po ní dorazíme do lokality zvané Polana. Kdysi tu stávala horská bouda, nyní z ní zbyly pouze základy. Na jejich části je odpočinkové místo pro turisty. Po krátkém odpočinku jdeme dál stejnou značkou. Po několika stovkách metrů a překročení Kozího můstku (Kozi Mostek) se dáme doprava na kamenitou stezku, která nás zavede k chatě Domek Myśliwski. Zde sídlí vzdělávací středisko KPN. Můžeme se zde zastavit a podívat se na přírodovědné filmy, vyslechnout přednášku či zúčastnit se besídky nebo dílen, které se zde pořádají. Od chaty vede modrá značka malebnou stezkou ledovcovým karem Kocioł Małego Stawu. Musíme však zmínit, že v zimním období je úsek k turistické boudě Samotnia uzavřen pro lavinové nebezpečí! V tomto případě se musíme vrátit zpátky od chaty Domek Myśliwski na cestu, kterou jsme šli původně (drogu transportowou) a tou pokračovat do kopce. Po několika stovkách metrů od ní odbočuje lesní cesta doprava směrem k Samotni. Bez ohledu na to, pro kterou cestu se rozhodneme, nás čeká návštěva jednoho z nejkrásnějších míst v okolí. Dno velkého ledovcového kotle vyplňují vody ledovcového jezera Mały Staw, které je druhým největším jezerem v Krkonoších. Má plochu necelých 3 ha, maximální hloubka dosahuje zhruba 7 metrů. Ve vodě žijí četní pstruzi, kteří měli kdysi svého strážce! První budova v tomto místě byla postavena v 17. století. Jednalo se o menší budku, kterou obýval hlídač pstruhů. Lokalita tehdy patřila hraběcímu rodu Schaffgotchů. Současná turistická bouda je z 19. století. Ze Samotni pokračujeme po modře značené cestě prudce do kopce. Po několika desítkách metrů se na chvíli zastavíme a otočíme se. Před námi se otevírá nádherný výhled. Po cca 10 minutách nás trasa dovede k další boudě, která se jmenuje Strzecha Akademicka (kdysi Hamplova bouda). Jedná se o největší turistickou boudu v této části hor. Za zmínku stojí původní dřevěná výzdoba jídelních sálů a také kachlová kamna u výdejny jídla. Po návštěvě boudy pokračujeme dál, tentokrát žlutě značenou stezkou (vede podél odpočinkového místa, které se nalézá naproti boudě). Tato cesta nás povede do nivační deprese Biały Jar. V zimním období je trasa pro lavinové nebezpečí uzavřena! O tom, že je opravdu nebezpečná, svědčí největší tragédie v dějinách polských hor. V roce 1968 zde pod lavinou zahynulo 19 osob. Vedle Zlatého potoka (Złoty Potok) vidíme základ památníku, který byl vztyčen na památku obětem. Zakrátko byl i on zničen lavinou. Po překročení potoka nás čeká jednotvárné stoupání po černě značené turistické cestě směrem k horní stanici lanovky na Kopu. Odměnou za toto úsilí budou překrásné výhledy během jízdy lanovkou dolů. Výlet končíme u dolní stanice lanové dráhy, odkud se do města dostaneme červenou nebo žlutou značkou, která nás zavede až k autobusové zastávce PKS Biały Jar a dál do centra města. 

3. tip – zhruba 4 hodiny

Karpacz „Bachus” – Krucze Skały – Sowia Dolina – Przełęcz Sowia (Soví sedlo) – Obří hřeben – Sněžka

Túru načneme v centru u restaurace Bachus. Tato budova stojí za povšimnutí, podobně jako obrovská lípa srdčitá, která roste naproti. Oboje jsou svědky dávných dějin města. Podle tradice se zde měly od počátku 17. století konat soudy, proto se lípě přezdívá „soudní“. V místě budovy restaurace, která je z roku 1836, se nacházela rychta. Pokračujeme směrem k Muzeu sportu a turistiky (Muzeum Sportu i Turystyki). Uvnitř se můžeme seznámit s dějinami rozvoje cestovního ruchu v regionu, rozvojem zimních sportů a ochranou přírody. Dále jdeme Koperníkovou ulicí dolů a zabočíme doprava do ulice Obrońców Pokoju. Následně jdeme po černě značené turistické cestě směrem ke Krkavčím skalám (Krucze Skały). Půjdeme kolem hotelu Relaks, následně se dáme doleva a ihned za můstkem doprava na lesní stezku. Ze značené trasy jsme trochu odbočili, abychom se podívali na Krkavčí skály. Tento skalní útvar býval kdysi navštěvován hledači zlata a drahých kamenů. Poté se zde těžil kaolin, památkou na těžbu jsou dvě jeskyně. Dnes jsou Krkavčí skály známá lezecká lokalita, s největší pravděpodobnosti tedy budeme moci obdivovat lezce. Vpravo uvidíme můstek, který přejdeme, a vracíme se na černě značenou trasu. Tou přijdeme k tzv. Širokému mostu (Szeroki Most) a odsud Sovím údolím (Sowia Dolina) pomalu vystoupáme do Sovího sedla (Sowia Przełęcz). Údolí je jedno z nejkrásnějších v Krkonoších, k tomu je velmi zajímavé po geologické stránce. Vyskytují se zde vzácné nerosty, např. granáty, a také měděné a olověné rudy se stopami zlata. Ze Sovího sedla jdeme směrem ke Sněžce. Vedou nás červená a modrá značka. Přicházíme k české boudě Jelenka, kde se můžeme zastavit a občerstvit. Dále stoupáme na Svorovou horu a Obří hřeben, kterým se dostaneme na Jubilejní cestu (Droga Jubileuszowa), která vede na vrchol Sněžky. Odsud se rozprostírají krásné výhledy na polské a české Krkonoše a jejich podhůří. Červeně značenou trasou jdeme doleva a po zhruba 15 až 20 minutách dorazíme k cíli.

4. tip – zhruba 1,5 hodiny

Karpacz PKS Biały Jar – přehrada na Łomnici – Karpatka – Płóczki – Przełączka – Kaplica św. Anny (Kaple sv. Anny)

Nyní nabízíme snadnější okruh, který je ideální pro odpočinek po náročných horských túrách. Začínáme na autobusové zastávce PKS Biały Jar, kterou prochází červená značka. Jedná se o Hlavní sudetskou magistrálu Mieczysława Orłowicze, která prochází celou Krkonošsko-jesenickou horskou soustavou ze Świeradowa-Zdróje do Prudniku. Z křižovatky turistických tras Biały Jar nás cesta vede směrem k přehradě na řece Łomnica a k vrchu Karpatka. Přehrada zde vytvořila menší vodní nádrž a malebný vodopád. Přecházíme její korunou na druhou stranu a zabočíme do úzké stezky doprava. Ta nás mezi četnými žulovými balvany zavede kolem Karpatky a dále horní částí louky k Myśliwské ulici. Odsud se rozprostírá překrásný výhled na Janovické Rudohoří (Rudawy Janowickie) a Jelenohorskou kotlinu. Sestupujeme podél louky do Myśliwské ulice a dále se vydáme doleva do kopce. U žulového rozcestníku zabočíme doprava na polní cestu, kterou jdeme směrem na Strzelczyk a Čelo (Czoło). Cestě, kterou jdeme, se přezdívá křišťálková (droga kryształkowa), dívejte se tedy pod nohy. Hlavně po prudkých deštích zde můžeme najít horské křišťály, zejména v podobě srostlic krystalů. Červeně značená cesta nás zavede na paseku uprostřed lesa, které se říká Przełączka. Červenou trasu vystřídáme za žlutou a zahněme doleva. Od penzionu Lubuszanin dorazíme po okolo 10 minutách ke kapli sv. Anny a Dobré studánce (Dobre Źródło). Podle archeologických výzkumů se toto místo navštěvovalo už před 3500 lety, což bylo spojené s pohanským kultem vody. Na počátku 13. století zde byla postavena první kaple. Současná barokní kaple je z roku 1719. Pod kaplí pramení legendami opředená Dobrá studánka. Traduje se, že kdo sedmkrát oběhne kapli s vodou v puse, tomu se poštěstí v lásce. Proto se studánce také říká Milostná studánka (Źródło Miłości). U kaple se nachází občerstvení, jehož služby můžeme využít před návratem, a těsně vedle roste javor s největším obvodem v Krkonoších. Obvod kmene měří více než 4 metry.