Podzemní Krkonoše

Hornická trasa je označena třinácti kamennými ukazateli se stylizovaným vyobrazením kladiva a krumpáče vyrytým do kamene. Připomíná část historie Krkonoš, spojenou s hornickými tradicemi Karpacze.

Výlet začneme v parku u Soudní lípy (Lipa Sądowa, ulice Konstytucji 3 Maja/Kościelna ulice), kde se nachází první informační panel, který nás uvede do světa středověkých hledačů pokladů. Z parku se vydáme směrem restaurace Bachus. Na tomto místě se kdysi nacházela rychta, kde konaly soudy. Za budovou restaurace a parkovištěm je na druhé straně ulice vidět charakteristická dřevěná podstávková chalupa. Jde o sídlo Muzea sportu a turistiky, které je dalším místem na trase. Prohlídka muzea stojí za to – díky ní se můžete seznámit s počátky cestovního ruchu v Krkonoších, dozvědět se, jak se rozvíjely zimní sporty a jaké je přírodní prostředí Krkonoš. Naproti muzeu uvidíte drobnou zajímavost – nejmenší ulici v Polsku. Jedná se o ulici Krkonošských skřítků (Skrzatów Karkonoskich). Každý, kdo se sem podívá, si určitě všimne kamene s vyobrazením skřítka. Pozornější návštěvníci uvidí i otisky drobných chodidel – stopy skřítků, kteří tudy často procházejí. Dále naše trasa vede Kopernikovou ulicí do ulice Obrońców Pokoju a zabočuje doprava. Po několika stovkách metrů se ocitneme u výchozu kontaktních rohovců, kde můžeme pozorovat jednu z nejtvrdších hornin, které se vyskytují v Polsku. Na stejném místě začíná krátká Geologická stezka s ukázkami hornin, které se vyskytují v regionu.

Hornická stezka vede dále ulicí Obrońców Pokoju směrem do části Wilcza Poręba. Za hotelem Relaks je třeba zahnout doprava a následně doleva do ulice Sarnia. Další infopanely nás seznámí s hornickými tradicemi osady Wilcza Poręba a okolí a také dějinami těžby zlata v Krkonoších. Ulicí Sarnia dojdeme na kraj lesa, kde se napojíme na zeleně značenou trasu, která vede do někdejší osady Budniki a dál na Pomezní Boudy (na polské straně Przełęcz Okraj). Hornická trasa, kterou putujeme, zabočuje u Širokého mostu (Szeroki Most) doleva na černě značenou turistickou trasu. Dále vede podél řeky Płomnice na Krkavčí skály (Krucze Skały). Údolí potoka je bohaté na velmi zajímavé a vzácné nerosty. Již ve středověku byla tato oblast zkoumána hledači zlata a pokladů, nacházely se zde granáty a v 18. století byly na jejich těžbu založeny doly.

Podél potoka dorazíme na Krkavčí skály, což je žulový a rulový výchoz v podobě sloupů sahajících do výšky 25 metrů. Podle legendy se nejstarší štoly na Krkavčích skalách hloubily už ve středověku, což připomíná pamětní kámen na úpatí skal. V 18. století zde měl jistý Gottfried Exner založit dva doly na kaolin, které pracovaly pro potřeby manufaktur v Berlíně. Říkalo se, že za tunu kaolinu, který se používal pro výrobu porcelánu, dostával majitel dolů 20 franků ve zlatě. V důsledku těchto prací vznikly dvě prohlubně viditelné v jednom ze sloupů. V současnosti jsou Krkavčí skály lezecké středisko, které zahrnuje několik desítek různě obtížných tras. Vrchol jednoho ze sloupů slouží jako dobrá vyhlídka na Krkonoše.

Z Krkavčích skal vycházíme podél řeky do Skalné ulice. Dále procházíme městskou části Osiedle Skalne. Jedná se o klidnou část města s vilovou zástavbou a četnými penziony. Je odsud překrásný malebný výhled na Krkonoše a Jelenohorskou kotlinu. Následně se řídíme ukazateli a jakoby zezadu se dostáváme do centra města. Jelikož je trasa okružní, procházku končíme v parku u Soudní lípy.

PODZEMNÍ KRKONOŠE